Tento text je věnován Anny, která tento příběh chtěla dnes slyšet (7.7. 2009) a já odmýtl jej převyprávět, protože my již chyběla patřičná energie pro nové vyprávění, potom co jsem jej řekl Vevimu, možná i trochu ostychu před mými cestovními zážitky, které nebyli vždy těmi nejš´tastnějšímy. Upozornuji, že je to již pro mě delší doba, cca 20 dní, proto časy a některá fakta budou zkreslená...
Anny zjistila všechny odjezdy a spoje z Hudderfieldu, nastoupil jsem tedy v neděli na místním nádrží na vlak a ním jel do Leeds, vystoupil jsem tam, držel se vystupujících cestujících a pomocí notného pozorování slůvka exit, jsem se bezproblémů dostal ven. Podle Veviho, jsem šel ven, zahl doleva a asi po 20m byla zastávka, přesně jak říkal, měl jsem asi 40min Ddo oficiálního odjezdu, chvíli jsem sledoval ncedulz a nic o Airport, jsem tam nenašel, ale byl jsem si jistý, že je to ona, protože číslo linky sedělo, ale pro jistotu jsem se zeptal chlápka tak okolo 5O roku z lesklou náušnicí v uchu, působyl klidně. Slovy:" Hellou, Bus next Airport please?" a přitom jsem ukázal na zastávku, on celkem ochotně odpovídal, nerozuměl jsem mu moc ale podle "barvy"rozhovoru jsem pochopil, že tam jede také, zakončil to podobnými slovy Yes, Airport... a tak jsem byl ujištěn, autobus měl asi 20min zpoždění. Rozhovor jsem zakončil nadšeným Yes, Ok a vztyčil jsem přitom palec.Měl jsem čas, byl jsem v klidu. Autobus nebyl dvojpatrový,proto jsem se spokojil z "přízemním sezením". Do autobusu nastopil poločernoch i z rodinou, byl veselé nálady a povahy, ale řidič autobusu byl značně rozčílen z jeho kufrů,které rovnal do autobusu dosti něšikovně, kolečkem od kufru drápal sklo, stavěl je na místa pro cestující atd. Proběhla menší slovní "přestřelka",pak se to zklidnilo a já jel na letiště. Na letišti jsem vystoupil a už mě vítaly reklamy společnosti z kterou jsem odlétal Jet2. Měli ze svými terminály zabranou poměrně velkou část letištní haly, šel jsem směrem k chet-in, pro letenku.Měl jem v ruce A4, potvrzení o odbavení z kodem,která fungovala i jako letenka, to jsem však netušil, šel jsem k terminálu, zastavil mě však jeden pracovník této společnosti a začal na mě něco Anglicky, nerozuměl jsem,říkám: Sorry, no English...is Czech... a začal opět něco Anglicky,přikyvoval jsem, říkám OK, Yes ....i když jsem ničemu nerozuměl...říkám do placu chet-in is Prag Flieg...on asi po minutě začal ukazovat časy na papíře, bylo tam 15:05h, jsem se trochu zděsil, že by nějaké zpoždění?..nebo se my snaží říci, že mně už uletělo...blbost, vzpoměl jsem si, že letí až v 17:05....pak po smršti mého souhlasu jsem pochopil, že je to začátek možného odbavení. Měl jsem přes 3hodiny čas. asi po půl hodině jsem se poprvé vydal k terminálu pro moji údajnou letenku, začal na mě mluvit Anglicky, nerozuměl jsem ani slovo, tak jsem vše z úsměvem odsouhlasil a vesele odešel, jako že vím o čem byla řeč .Vůbec jsem netušil, tak jsem si myslel, že je moc brzo. Asi za hodinu jsem šel znovu, k jinému terminálu, to už sem rozuměl trochu více, ptali se jestli nemám nějaké zavazadlo, říkám, že ne, že jen příruční a pak mně taky něco říkal, čemu jsem nerozuměl a já zase odešel si sednout, nevěděl jsem co z časem, tak jsem si šel projít letiště, zjistit kde co je. Asi 1,5h před odletem jsem šel na odbavení znovu,opět k jinému okénku, nyní jsem jí řekl něco o FahrTiket nebo něco tak, paní ukázala na mojí A4 a cosi promluvila, čemuž jsem také nerozuměl a tak jsem trochu pomocí mé velmi chabé Angličtiny a možná i Němčiny a rukou snažil domluvit, jestli mám jít na Depords, říkám next Europa depords? International Depords is no? a to mně kupodivu rozuměla a říkala něco v tom smyslu, že mám jít na Europa Depords, tedy jsem pochopil, že můj papír slouží i jako letenka, proto jsem šel směrem k Europa Depords, tam jeden očividně netolerantní pán kontroloval velikost a někdy i snad obsah zavazadel, mně naštěstí i z mými čaji v batohu pustil. Na zádech jsem měl příruční batoh, v ruce svíral mini notebook, který jsem zabalil do maskáčové bundy, to už se my nevlezlo zpět do batohu.... Z obrázků jsem pochopil, že si nepřejí, aby cestující měli v ruce bundu, ale nakonec se ukázalo, že to nebyl problém. U detekčního rámu se mě ujala vcelku příjemně vyhlížející starší paní, cosi prohodila, já na úvod říkám, sorry, no Eanglish a začal z batohu a kapes vytahovat plno kovových předmětů, pásek atd...přitom jsem si mojí letenku nechal na lavici, kde se odkládaly kovové věci, prošel jsem mezi rámy, u kterých stálo více policistů,než bylo snesitelné a při nandávání pásku jsem si uvědomil, že my zcela jistě něco chybí, byla to letenka. Popadl mně takový zajímavý strach, bál jsem se, ale jako by my naplno až tak nedocházelo co se stalo, jako by existovalo ještě nějaké řešení...Naštěstí asi po minutě přišla v mích očích krásná Policistka ptala se něco z lístkem, já jsem ji přivolal, ona na mě Name?, řekl jsem jí jméno a ona my ji předala. Byl jsem štasten. šel jsem do odletové haly, tam se setkal z několika cikány, letadlo mělo 30min zpoždění. Jeden z nich se na mě začal nějak upřeně díval. Říkám mu nadšeně, také letíte do České republiky?.... a on odpověděl: Jo, jasně, mi tady všichni letíme, do Čech, celá skupina, nás je tady hodně a pokynul letmo na své krajany, kterým bylo lehce přes dvacet, některým něco přes 30let. Já se pousmál, a opět si stoupl řádně do fronty. On po chvíli opět na mě.... A tys byl tady pracovat? ...Říkám: Ne, jen na výletě...on: A u Koho .Říkám:u kamaráda...On říká: No, a cos tam dělal, nelíbilo se ti tady?... Já říkám nadšeně, Ne, naopak, mně se v Anglii hodně líbilo....On říká:Ale doma je doma, že?...a já něo v tom smyslu, že nevím.....Pak on: A chtěl bys v Anglii pracovat...říkám: Nevím..ON: Já tě zaměstnám, seš takovej mladej, silnej, hodně toho vydržíš...Já říkám ze smíchem: No, mladej a blbej, že?... a tím rozhovor skončil a já si přál abych s nimi nesdílel sedačku, či neseděl k nim nějak blízko, naštěstí se tak nestalo. Přiletěl jsem na Ruzyni, hned koupil jízdenku a naskočil na autobus,který jel na Dejvickou, tam přesedl na metro a dostal se na Václavák, tam jsem v MacDonaldu koupil jeden unifikovaný hamburger a vydal se směr hl. nádraží, tam zakoupil lístek, šel se podívat na odjezdovou tabuli a nic na Zábřeh jsem nenašel...šel jsem se zeptat hned pokladní v kolik hodin my to jede, ta zjistila, že až v 00:04 a řekla, že my jízdenka nebude platit, proto po delší době jízdenku stornovala a nahradila jízdenkou zítřejšího data. Na nádraží jsem byl okolo 20:30, proto jsem měl hodně času, sedl jsem si, a čekal jsem, vytáhl notebook připojil se na wifi. Dlouho to netrvalo a přišli za mnou dvě individua. Jeden vypadal, že není schopen slova a ten druhý se nademě naklonil a šeptavě, chraplavým hlasem něco zasyčel, pak říkám, co? Co chcete?...taky syčel...Říkám, já vůbec nevím co chcete, pak trochu lépe zasyčel ciiigaretu prosím. Říkám :nemám ...a on: tak aspon 10Kč...Říkám,já nic nemám, vypadněte, já vám nic nedám...tak odešli...pak v 22:30 byl přistaven můj vlak, ale neviděl jsem tam žádnou zastávku se Zábřehem,proto jsem šel na nástupiště a nádražáků se ptám, jestli to zastavuje v Zábřeze. Byli to Slováci, podívaly se do papírů řekli, že ne. Šel jsem zpět, uviděl automat na informace o odjezdech a zjistil jsem, že přímo do Z. jede až vlak v 04:08.To mě nepotěšilo a asi na 4h jsem se vydal na noční procházkou Prahou. Pak jsem nasedl do rychlíku a o půl sedmé ráno jsem byl doma.:)
8. 7. 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat