Maturita, svatý týden je svatým jen pro svaté, jsem kacíř!

Nedá mě to a musím to zde alespon pro sebe sepsat:). Tak jsem se přiblížil k maturitní zkoušce. Celkem z 5 předmětů. praktická mě nedopadla nijak obzvlášt dobře, nakonec to šlo na 4, ael nejdříva po pořádku. Již před svatým týdnem (týden před ustnímy zkouškamy 18.5. 2009) jsem měl silný pocit, že to nepůjde, že to nezvládnu a začínal jsem se zkoušet smířit s tím, že ji neudlám. Na začátku svatáku jsem však zaujmul zcela jiný a radikální postoj. Začal jsem se nebývale učit, učit češtinu. Učil jsem se max 9, 8h denně, chtěl jsem až 12h a to my nikdy nešlo, učil jsem se max 2 dny hodně, pak už to také nešlo, tak jsem to spíše prolemploval, stále se stresoval a hodně přemýšlel, na začátku týdne jsem byl pln naděje a mrzelo mě, že jsem se již nezačil efektivně učit dříve. Začínal jsem chápat moji časovou tísen a cpal do sebe češtinu, od matiky jsem druhý den zcela upustil z názorem, že se stejně nic nenaučím a že to budeu chtě nechtě nějak rasknout. Nechtěl jsem v češtině udělat ostudu, proto jsem na ni kladl velký důraz, a také mě to přišlo logické a zajímavé, se učit literaturu. Trvalo my celé 4 dny než jsem všechny okruhy do lit. přečetl nahlas a vnímal si co čtu, toho se my nikdy při učení nepovedlo dosáhnou, zvedla se my nálada:D...v mezičase jsem udělal celkem efektivně velkou část Automatizace, a měření, ve čtvrtek jsem si na internetu přečetl hlášky našeho předsedy a od té doby se datuje období toho, že to opravdu stejně nemá cenu a již jsem se nedokázal nic moc naučit tento stav, smiřování se z neuspěchem, příprava rodičů na můj pád a mé alespon uklidnování, že jsem ještě nikdy nepropad a že ted, nyní zřejmě příjde ta chvíle, protože opravdu nic moc neumím. Byl jsem realista. Také mě ještě více znejistily návštěvy mích kamarádů, Stoky, který říkal, že to samozřejmě udělá a že by chtěl vyznamenání, když mluvil o matice, hovořil jak otevřená kniha:)....také se mu povedlo udělat maturitu celkově za 5. Gratuluji!....Přišel osudový den a sice 18.5.2009 a sním i má pondělní zkoušká mé dospělosti, první byla matika, vytáhl jsem binomickou větu, snažil se získat čas, díky třídní profesorce jsem to nakonec dokázal udělat na 4:D, děkuji:), pak přišla Čeština, té jsem se nijak nebál, profesorka byla vždy rotzumná, udělal jsem ji za 3, pak to bylo horší, přišla automatizace a já si uvědomil, že si potřebuji vytáhnout otázku, kde bude alespon část nějakých snímaču, povedlo se! snímače tlaku a jednoduché, ideální P,I,D, regulátory, snímače tlaku jsem řekl celkem exelentně a regulátory -téměř nic, byly tam rovnice, diferenciální a toto není moje branže:), celkově tedy za 4. Následovalo pro mě asi to nejhorší a to elektronická měření, předseda byl aktivní, dělal jsem přípravu a "schytal" jsem od něho hlášku: " To jsou keci starýho zbrojnoše"...to mě trochu rozhodilo, ale nakonec jsem to udělal na čistou 4. a odjel domů slavit, slavilo se tak nějak z kamarády celý týden. Nakonec se ukázalo přes všelijaké obecné obavy, že předseda byl nad míru milý a hodný člověk. Tak tedy ještě jednou celému učitelskému sboru díky za vše a panu předsedovy zvláště. Ve čtvrtek proběhlo slavnostní předávání mat. vysvědčení vr sklepení čškoly....říkám si, z pěti předmětů, celkově za 19, to vůbec není špatný výsledek, mohl jsem dopadnout i hůře...Mně stačí za 4!

22.-23.5. 2009 Maturitní večírek SPŠe U cechmistra Mohelnice táhl jsem to, až do 7:00 :D a stálo to za to.

Maturitní večírek, požívání alkoholických nápojů patří vždy k těm příjemným akcím. 22.-23.5. 2009. Sraz byl určen na 18:00 u hostince. V ten den příšerně pršelo padali blesky a hromy. Do Mohelnice jsem byl dopraven Toníííkovou modrou škodovkou, díky němu jsem minimálně zmokl. Při jízdě jsem zjistil, že si nepřeje, abych v tak luxusním autě požíval nějaké potraviny (měli krásně uklizeno a auto nebylo jeho). Toník jel po silnicích svižnou rychlostí a v pořádku jsme dojely. Učitelů bylo celkem poskromnu cca 5. Celý večer se hlavně pilo a jedlo, společná večeře, kuřecí cosy s hranolkamy. Pokud mě nešálí mysl, všichni učitelé odešly do 23:00. Hodněkrát jsme byli svědky přátelského obětí a přemlouvání k různým činnostem našich kantorů. Trochu mě překvapilo, že cca 2/3 přítomných to zabalili do 1:00h. Myslel jsem, že to potáhneme až do rána a že již konečně se nebudem nijak časově omezovat. Škoda. U cechmistra postupně zavřeli a zbytek lidí, který zbyl odcestoval do nedalekého Globusu, kde je vše povolené, schází se tam různá individua a právě v tomto je jeho největší plus...Tam hrála v dosti přehlučené místnosti různorodá hudba a věčina holek, kterým bylo sotva 15 vypadaly, jako by zde trávily každý den i z jejich jistě zvrhlímy rodiči. Hnus. Přijel i Stoky, spolu jsme se dohodly, potom co již všichni cca v 3:30h odjely, že odjezd nebudem nijak hrotit a pojedem vlakem nad ránem v 5:50h z poměrně dalekého Mohelnického vlakového nádraží. Co osud nečekal! Nějak jsme se samy sobě stratili, on byl venku, já šel dovnitř obdivovat děvčata:)...za 10min, jsem opět vyšel před Glob a on nikde, pomyslel jsem si, že třeba jel z Petrem už domů a nebo šel již na nádraží a že jej potkám cestou. Asi v 5:00h jsem se také vydal pomalu cestou domů, ale co nevidim, z Globu, kde již zavřeli vyběhly dvě děvčata, tak sem si řek, sakra at máš nějakou památku na Mohelnici, máš čas... co kdyby ses s nimy vyfotil, jim to neublíží, mně také ne a na stáří budu mít alespon na co vzpomínat:). Nabídl jsem jim, tedy, že je doprovodím domů, holky souhlasily, tak jsem se k nim přidal, u Penny se náhle zastavily a volali jakémusi strýčkovy, tam jsem požádal o foto:) a asi za 2 min přišel strejda a převzal si je. Musím říci, že z jejich vyjadřování nebyla znát nějaká rozumnost, čí inteligentnost, ale myslím, že je to zásluhou jejich rodičů, stačilo mě je vydět. Vždy my šlo o to, nasbírat zkušenosti a vytvořit si obrázek a názor:), proto i píši tento blog. No nic děvčata odešla a já pokračoval dále směrem k nádraží. Před Lídlem jsem potkal příjemnou 20.letou holčinu, která šla také na nádraží, ale nevěděla kde je, tak šla omylem směrem do středu Mohelnice. Řekl jsem, že jdu také na nádraží a že se může ke mě přidat, nebyl bych to v ten den já, abych ji nepožádal o foto, bez námitek souhlasila a já štastný, jsem se s ní několikrát na památku během cesty "cvaknul". Věčinu cesty jsme nadávali, jak v Mohelnici, je nádraží divné, že je tak strašně nepochopitelně daleko. Ona jela do Štěpánova a celkem bez ostyku vyprávěla o sobě, svůj příběh, jkaýho má kluka, co s ním zažila atd. Bylo to velmi zajímavé, také mě zaujali její kérky na rukách a několikrát jí je pochválil:). Opravdu byla příjemná, možná až moc hovorná:), ale alespon my ukrátila dlouhou chvíly v Mohelnické čekárně kde jsme oba dva čekali na vlak, mně jel v 5:50 a jí v 5:58. Domů jsem přišel něco před 7:00h, šel na 3h spát a pak se slavila má maturita a narozeniny mámy. Mimochodem, mami gratuluji a vše nejlepší, hlavně zdraví...
Až bude více času oběví se zde mírně sestříhané vydeo z akce.