Přečetl jsem si publikaci Krby od Václava Vlka, Jířího Maňáka, vydalo nakladatelství Grada. Do ohniska krbového vytápění se dostala zejména konstrukce krbů, jejich typy správné spalování. Na začátku se nám dostane informace, že krbová kamna mají poměrně vysokou účinnost, cca 60procent, naproti tomu klasické krby max. do 20, spíše 10 procent. Je to dáno jejich konstrukcí. Krbová kamna dosahují tak velkých úspor, díky uzavřenému ohništi ( mají dvířka a nezbytný přísun vzduchu je striktně regulován posuvnými průduchy). V jejich spalovací komoře dochází k dokonalejšímu spalování, díky akumulaci teploty, která dále komoru i palivo zahřívá a tak dochází k účinnějšímu spalování. Naproti tomu v otevřeném krbu dochází k rychlému přísunu vzduchu, rychlému hoření, ohřáté plyny bez většího účinku odcházejí kouřovodem ven. Otevřené krby také způsobují enormně velké proudění vzduchu, které pociťujeme jako průvan (díky své velké spotřebě vzduchu). Kamna by se měla kupovat z ohledem na vytápěný prostor, častou chybou je předimenzování výkonu, následkem je nedokonalé spalování, nižší výhřevnost, jelikož spalovací prostor se dostatečně neprohřeje a pak dochází ke kondenzaci dehtu v kouřovodu.
Vždy je nejlepší pokud, mají kamna svůj externí přísun vzduchu. Vzduch můžeme speciálním potrubím odebírat z jiné místnosti, či venkovních prostor. Je více než vhodné aby takto získaný vzduch byl předehřátý a topeniště tak nebylo ochlazováno. Většinou je roura vedena podlahou a ústí u kamen v místech, kde je realizován jejich přísun vzduchu. Předehřátí vzduchu může být prostřednictvím dvojitého pláště v kamnech. Kamna mohou také kromě základního sálaní většinou přes teploodolné sklo (vydrží 800°C), vyhřívat místnost díky proudění a ohřívání vzduchu v jejich speciálním systému. Obvykle se tak děje v jejich těle, kde je zabudováno ve vícevrstvém plášti něco na způsob oběhového teplovzdušného čerpadla (ventilátor), ten se stará o oběh vzduchu. Obyčejně je vzduch nasáván spodem a vydechován ve vrchní části, to však díky termickým vlastnostem ohřátého vzduchu může způsobovat nežádoucí pocit chladu (u podlahy je nižší teplota) a celkově teplota vzduchu se může v některých částech místnosti lišit až o 10 °C. Naproti tomu vstupující vzduch v horních částech topidla a vystupující u podlahy, docílí toho, že teplý vzduch se v prostoru lépe rozmístí a teplota je prakticky totožná ve všech částech.
Kachlová kamna představují dobrou alternativu, jejich učinnost může dosahovat vysokých hodnot. Náběh kamen je pomalí, zato tepelná setrvačnost je velmi dlouhá. Hodí se tedy do prostor, kde není požadováno okamžité vyhřátí mísnosti, ba naopak je žádaná stálá teplota.
Kouřovod by měl být co nejhladší,bez záhybu. Na vyvložkování se používá hladká ocel, aby se zabránilo usazování popílku. Nesprávným provozem se dá komín zničit, následkem může být zhoršený tah atd.. Každé topidlo by mělo mít svůj komín, je zakázáno používat jeden komín pro více vytápěcích jednotek.
4. 2. 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)