Stále ještě žiji!

Jistě si vzpomenete na katastrofální „výkřiky“ ve světových médiích jak je vir prasečí chřipky nebezpečný a jak mu podlehne velká část lidské populace. U nás v ČR se toho výborně zhostila TV Nova. Bylo by zajímavé zjistit kolik minut za poslední půlrok „obětovali“ této nákaze, zejména televizní noviny. Ve kterých jsme si již tak nějak zvykli na totální bulvární informace, když je zemětřesení, vidíme min. 10minut zpravodajství přímo z terénu, které má informační hodnotu na velmi nízké urovni, ba naopak, jsme svědky nekončícího memorování jaké je to neštěstí atd. Pryč od televize, jejich nevýhoda je, že vše co dělají jde vidět, naproti tomu tisk není zase tak podroben hledáčku kritiky, jednoduše lidé spíše se dívají, než čtou, je to méně namáhané a pak, člověk, který si kupuje bulvární tisk, si ho koupí za učelem, že tuto „vatu si chce přečíst“.
Zpět k viru prasečí chřipky, dobře si pamatuji, jak před Vánoci se médii šířily zprávy, že nejméně 2mil. Čechů zemře ve Vánočním čase a po Vánocích nákaza nabere ještě na větších obrátkách. Nevím jestli jsou číselné hodnoty přesné, tak jak je prorokovaly ale vím, že pár milionů v tom hrálo roli a že přesně takový to scénář byl nastíněn, domnívám se nějakou zdravotní komisí ČR. Schválně jsem si tuto situaci zapamatoval a řekls si, že pokud se to nevyplní, nebudu věřit médiím a jejich interpretovaným proroctvím. No přiznávám, nevěřit médiím je dosti silné slovo i pro totálního ateistu, řekněme, že informace budu brát z větší rezervou. Těžko nevěřit něčemu co člověk vidí/sliší, to bych si TV nemohl do smrti zapnout, protože bych s nimi nesouhlasil a to není mím účelem.
Jednoduše se proroctví několikátí předních/ světových odborníků nevyplnilo a já žiji, žiji stejně tak, jak žije část statisticky zesnulých. Ne, nejsem neštastný že žiji, jsem znechucený ze správ, které se nestali, nemají žádnou vypovídající hodnotu, pozbývají slušné úrovně. Zavzpomínejme na ptačí chřipku, kulhavku, slintavku, kulhavku, v té době jsem byl menší cca 10let a pamatuji si, že jsem tyto situace sledoval dosti pozorně a děsil se toho co příjde jak budou lidé v mém okolí vymírat, jaké nás všechny postihne neštěstí. Samozřejmě se nic takového nenaplnilo. Tato lavinární neštěstí jsou potravou pro všechny farmaceutické koncerny, které „obrané“ očkovací látky produkují. Jejich zákazníky jsou jednotlivé státy… Lze s toho vyvodit několik závěrů. Šíření paniky, která již poněkolikáté nastala je trapné, protože opakovaný vtip přestává být vtipem. Na druhou stranu, kdyby se nic nedělo, je to nezdravé pro společnost, každý člověk ovlivněn touto negativní vlnou hodnotí svůj život, třídí žebříček hodnot, uvědomí si různé věci a nám nezbývá nic jiného, než doufat, že něco vymyslí, na něco převratného ve svém životě příjde, jednoduše najde chyby v životě.
Není třeba připomínat, že ekonomika a investice tečou do zdravotnictví v obou směrech v plném proudu. Lidé vytváří krizové plány, vláda sleduje dění, nakupuje vakcíny. To, že stát se o nás v tomto směru tak dobře stará mu nemůžeme v žádném případě zazlívat. Po bitvě je každý generál, proto jak může stát vědět, že katastrofa skutečně nepropukne, pak by pro lidi těžko hledali záchranu. Tím, že Český stát nakoupil vakcíny, můžeme usoudit, že stále máme za sebou někoho pro koho nejsme lhostejnými.