Voda, pivo, vodka, limonáda, džus či snad mléko????? No tak tento problém doprovází každého z nás po celý krátký a pestrý život. Jen si spočítejte kolik toho všeho za život vypijeme. Průměrný člověk prý vypije za život asi 30 400 litrů vody. Jaká je však definice průměrného člověka. Berme tedy 30 400litrů vody jako takový hrubý odhad. Tak tedy co si obyčejný člověk může dát k pití????? 100%jablečný džus???? Odporně páchnoucí vodku??? Nebo doplnit denní dávku vitamínu v podobě piva??? Nejlevnějším řešením zůstává voda, za kterou platíme pár korun a je pro obyvatele ČR nejlépe dostupnou tekutinou. Co však když chce někdo udělat pro své zdraví maximum???? Nejlepší je kombinace maximálních vitamínu ( takový český SUPER MIX pro sebevrahy ). Vezmeme tedy pivo které je na vitamíny super a každý ocení jeho lahodnou chuť a mléko od stračeny z místního JZD. Do prázdné sklenice nalijeme pivo cca. do poloviny. Rozděláme mléko 1,5%tuku nebo odtučněné které má pouze 0,5%tuku a dotočíme sklenici českým mlékem. Toto vše stačí trochu promíchat pokud máme šejkr můžeme protřepat a přidat kostku ledu. Tento nápoj je opravdu jen pro silné povahy. Naštěstí jsem byl pouze svědkem této kombinace a proto popíšu jen částečně účinky. Jako první se dostavila nechuť. Tento nápoj po prvním doušku píti byl tak odporný že bylo nutné nápoj dát jak se říká na EX. Jako druhý příznak se dostavila nevolnost s příznaky vyprazdňování žaludku. Za třetí nutnost tento nápoj zapít něčím lepším. ( po ruce byl hroznový džus) tato kombinace dopomohla k čtvrtému stupni , tzn. Nafukování žaludku. Po cca. 5 hodinách bylo nutné doběhnout na záchod. Tento trend běhání se dostavoval celý večer až do prvních ranních dešťových kapek.
Jestli tento nápoj je hojný pro zdravý člověka??? Určitě!!! Člověk po jeho vypití není schopen jíst jakoukoli potravu a procházka po čerstvém vzduchu taky člověku prospěje. K tomuto je zapotřebí ještě přičíst neustálé běhání na záchod při kterém člověk také něco vypotí.
Nápoj vřele doporučuji.
P.S. Kdo má zájem doporučuji vyzkoušet a pít v láhvi od piva dodává to nápoji atmosféru.
12. 2. 2009
9. 2. 2009
Světová kryze se týká každého, né však USA...
Krátce: Nechápu, proč když je v USA kryze se kurz USD vuči Koruně radikálně nesníží. Od doby vyhlášení recese je jejich Dolar stále na cca stejné hodnotě. Takové to chování a umělé "spevňování" Dolaru kvůli mezistátnímu obchodu je od USA minimálně neslušné. Jejich "extérní kryze" je jen uvnitř USA a na venek (podle Dolaru) působí Amerika stabilně. Jedná se tedy o podvod vůči všem zemím světa. Země, které za kryzi nemůžou a obchodují z Amerikou na konec na tom budou ještě hůře. Je to paradox, ale připomeňme si, že Američané hry z čísli umí. (Za reálný 1USD se na burze v USA obchodovalo z 30 imaginárními USD)- mám pocit, že obdoba této hry se děje i nyní jen její pravidla mají tytulek: "záchranný plán".
Jsem EMO. Kdo jsi ty?
Ne, opravdu nemám problém z identitou :). Stále mě šokuje jak lidé dokáží být neúprosně netolerantní. Jak v umění, tak hlavně v hudbě, či stylu oblékání. Můj názor je, at si každý dělá co chce a nosí co chce, když ví že to co dělá je skutečně on. Nejvíce mě dokáže "ohromit" zavrhování člověka za to co poslochá. Poslocháš hip-hop, jo? ...tak se s tebou nebavím, protože já poslouchám metal....Rock je na hovno, nejlepší jsou gramce atd. Člověk, který opovrhuje člověkem za to co vyznává v umění, sám není ze stilem, který tak vehementně propaguje srovnaný a jeho komplex dává druhým na jevo tím, že stylem druhého značně opovrhuje. Potřebuje se ujistit, že to co "propaguje" je tím nejlepším. Ostrou reakcí k druhému člověku dostává jakousi zpětnou vazbu, ujišťuje se a nutí přemýšlet i vás o stylu, který si zvolil on. Proto těmto lidem značně opovrhujme a diskutujme s nimi, pomůžem předevšim jim se vymanit z jejich vnitřní "umělecké" nejistoty. Čím dříve takový člověk nedojde k "tolerantnímu zjištění" a nezačne tolerovat ostatní, tím se jeho rozpolcenost vůči jinému "uměleckému vyznání" než má on začne prohlubovat.
Styl oblékání a vizuální vizáš lidí je také problémem. Je to podobné jako v hudbě. Ti s natuženými vlasy nadávají na ty "přírodně vytvořené" a naopak. Přitom i dítě ví, že vizuální vjem je dosti pomíjivý a už vůbec nic neříkající o charakteru. Lidé, kteří řvou na jiné lidi, nadávají, vedou rasové útoky jsou ještě více v přemýšlení primitivnější než děti a je otázkou, jestli tito lidé jsou svéprávní. Pokud někdo není spokojen ze stylem který se mu nelíbí, ať to nenosí... Různé narážky např.: "Nejhorší styl je emo, je to hrůza řežou se atd.." jsou zrcadlem "stylové nevirovnanost". Výjde na stejno, jestli budu vyznávát např. emo styl a budu se řezat žiletkou u očí, nebo budu rocker a při skákání pod podiem si vypíchnu oko o stojan na mikrofon. Konec konců, Ježíš který byl před 2009 lety ukřižován se také nehlásil k žádnému "sadistickému hnutí"... a jak jistě víme, jeho "organizace" jménem církev se v průběhu času k sadismu také klonila a přitom to bylo "z vůle boží". A jako vrchol všeho, dnešní křesťané pojídají sybolicky jeho tělo a pijí "krev Páně"... Tyto zvláštní činnosti a v neposlední řadě nesmíme zapomenout na hystorickou zvrhlost církve, nikoho moc neudivují a to, že Pepa od vedle už má zase nařezanou kůži, to vyvolá vždy ohlas né jednoho souseda... Buďme tolerantní a nechovejme se jak diktátoři!
Styl oblékání a vizuální vizáš lidí je také problémem. Je to podobné jako v hudbě. Ti s natuženými vlasy nadávají na ty "přírodně vytvořené" a naopak. Přitom i dítě ví, že vizuální vjem je dosti pomíjivý a už vůbec nic neříkající o charakteru. Lidé, kteří řvou na jiné lidi, nadávají, vedou rasové útoky jsou ještě více v přemýšlení primitivnější než děti a je otázkou, jestli tito lidé jsou svéprávní. Pokud někdo není spokojen ze stylem který se mu nelíbí, ať to nenosí... Různé narážky např.: "Nejhorší styl je emo, je to hrůza řežou se atd.." jsou zrcadlem "stylové nevirovnanost". Výjde na stejno, jestli budu vyznávát např. emo styl a budu se řezat žiletkou u očí, nebo budu rocker a při skákání pod podiem si vypíchnu oko o stojan na mikrofon. Konec konců, Ježíš který byl před 2009 lety ukřižován se také nehlásil k žádnému "sadistickému hnutí"... a jak jistě víme, jeho "organizace" jménem církev se v průběhu času k sadismu také klonila a přitom to bylo "z vůle boží". A jako vrchol všeho, dnešní křesťané pojídají sybolicky jeho tělo a pijí "krev Páně"... Tyto zvláštní činnosti a v neposlední řadě nesmíme zapomenout na hystorickou zvrhlost církve, nikoho moc neudivují a to, že Pepa od vedle už má zase nařezanou kůži, to vyvolá vždy ohlas né jednoho souseda... Buďme tolerantní a nechovejme se jak diktátoři!
4. 2. 2009
Společnost vychovává alkoholiky
Také se vám občas stane, že navštívíte hospodu a nemáte až tak velkou chuť na pivo, popřípadě na jakýkoli alkohol. mě osobně dosti často a pokud bych si mohl vybrat mezi 0,5l piva a sklenkou vody volil bych raději vodu. ted si jistě říkáte, proč si neobědnám nějakou (pro mě dosti komerční) jemně/středně/velmi perlivou vodu. Důvodů je několik. Nechci podporovat "baliče" vody, nechci dávat velkou marži hospodskému (vysoká cena oproti pivu), zkrátka tyto výrobky 3-tích stran jsou v těchto podnicích brány jako ty druhořadé, které by si stejně nikdo nekoupil a když už ano, nasadíme vysokou cenu... nechci se proto rozepisovat o těchto komerčních vodách, jde mi o vodu s vodovodu, které je v ČR dosti a nikdo nemá problém z její "stáčivostí", nicméně hospodští zřejmě ano. V cizině je běžné, že při vstupu do restaurace máte na stole džbán plný vody z vodovodu, chápu, že v českých podmínkách by chodili tzv. Wassermani, nic by si neobědnali a pili by zdarma vodu. To unás lze provádět jen ve vyší společnosti a v normálních "zaplivaných" hospodách to jednoduše nejde. Netrval bych tedy na tomto excesu, ale uvítal bych, kdyby hostinští rozšířili svůj nápojový lístek o tuto relativně levně získanou surovinu a nabídli ji řekněme za uměrnou cenu, která by se klidně mohla kalkulovat o něco vyše než je zisk z jednoho piva. Např. za sklenku 0,5l bychom zaplatili 8Kč. Já bych klidně se svými přáteli chodil do hospody u Huberta a tam bych se bezmezně opíjel a přelíval těmito sklenkami zdravé vody. Z hygienických důvodů je to také uplně v pořádku, tento druh zboží můžou v hospodách nabízet. Jen učetní by přibyl jeden řádek se zbožím, kterí by se muselo proučtovat.
Nemůžu se zbavit pocitu, že společnost (hostinští) mají zájem vychovat bandu alkoholiků a buřičů:). Nejsem proti alkoholu jako takovému a proti pivu už vůbec ne, jen chci poukázat na to, že pokud chce jít člověk do hospody, která je mimochodem výborné místo k řešení problému, vytvoření dohod atd., musí se v českých podmínkách hned při otevření dveří nutně stát takovým tím českým ochlastou.
Tvrdý alkohol je podle mě jen jed... a já si jen velmi málokdy tento jed dopřeji. Ano, můžete namítat, že všechno je jed, kdybyste se třeba přepili již zmiňovanou vodou, také můžete na následky zemřít,...ano to vám neberu, ale něco co páchne jak z chemického průmyslu a člověk hned po vypití do sebe klopí další dávku djusu, není nic co by chutnalo lahodně a tedy nechápu, proč to daný jedinec pije. Prominte, ale je to stejné jako když nebudu chtět skočit z mostu a přesto skočím, je to nesmysl a abych něco pil pro to, že mě to vůbec nechutná...tak to je nesmysl ještě větší.
V českých podmínkách nejsou ani rozšířený tzv. pivní alternativy, což mě dosti mrzí. Neříkám, že tento způsob upravy piva denně vyhledávám, ale musím konstatovat, že mě ani nijak neuráží, tak jako ostatní. Byl bych pro zavedení tzv. pivních koktejlů. Některé jsem pil a byli pro mě pitelné. Nejlepší je fakt, že tento způsob konzumace piva dává velkou šířku variant a možností a podporuje "pivní" kreativitu i když někteří budou tvrdit, že jsem pivní barbar. Myslím, že není důvodu proč bychom si např. nemohli do 0,5l sklenice nalít 10 procent piva (12st.) a zbytek dolít vodou z vodovodu, nebo dolít čajem případně mlékem. Chuť piva je schopen člověk vychutnat v jakékoli koncentraci a přitom nemusí být alkoholikem:).
Nemůžu se zbavit pocitu, že společnost (hostinští) mají zájem vychovat bandu alkoholiků a buřičů:). Nejsem proti alkoholu jako takovému a proti pivu už vůbec ne, jen chci poukázat na to, že pokud chce jít člověk do hospody, která je mimochodem výborné místo k řešení problému, vytvoření dohod atd., musí se v českých podmínkách hned při otevření dveří nutně stát takovým tím českým ochlastou.
Tvrdý alkohol je podle mě jen jed... a já si jen velmi málokdy tento jed dopřeji. Ano, můžete namítat, že všechno je jed, kdybyste se třeba přepili již zmiňovanou vodou, také můžete na následky zemřít,...ano to vám neberu, ale něco co páchne jak z chemického průmyslu a člověk hned po vypití do sebe klopí další dávku djusu, není nic co by chutnalo lahodně a tedy nechápu, proč to daný jedinec pije. Prominte, ale je to stejné jako když nebudu chtět skočit z mostu a přesto skočím, je to nesmysl a abych něco pil pro to, že mě to vůbec nechutná...tak to je nesmysl ještě větší.
V českých podmínkách nejsou ani rozšířený tzv. pivní alternativy, což mě dosti mrzí. Neříkám, že tento způsob upravy piva denně vyhledávám, ale musím konstatovat, že mě ani nijak neuráží, tak jako ostatní. Byl bych pro zavedení tzv. pivních koktejlů. Některé jsem pil a byli pro mě pitelné. Nejlepší je fakt, že tento způsob konzumace piva dává velkou šířku variant a možností a podporuje "pivní" kreativitu i když někteří budou tvrdit, že jsem pivní barbar. Myslím, že není důvodu proč bychom si např. nemohli do 0,5l sklenice nalít 10 procent piva (12st.) a zbytek dolít vodou z vodovodu, nebo dolít čajem případně mlékem. Chuť piva je schopen člověk vychutnat v jakékoli koncentraci a přitom nemusí být alkoholikem:).
Odkud jste přišli?
Ani jsem netušil, že sem někdo zavítá...proto bylo přidáno hlasování "kdo odkud je". A také si uvědomuji, že konfrontující nadpisy typu holky jsou... budu muset omezit:).
Krása je i v ošklivosti...
Také jste si říkali, co zde na blogu dělá tzv. "nekonečná čára", která se táhne po celé délce blogu? Vězte, že nejde o nic závažného, nejedná se ani o poslení výstřelek doby, jde o to, že z důvodu toho, aby nebyl text zobrazován v uzkém obdelníku, je tedy "roztažen". Na tuto skutečnost podle mého názoru moc nemyslí google (nebo o tom ani nevím)... a tak při rozšíření o pár pix. do stran se novému rozlišení nepřizpůsobí aplikace blugu a celé se to jaksi nastaví a vznikne mezera. Kdyby někdo věděl jak tento problém odstranit, nebráním se jakékoli radě.
A nyní musím konstatovat, že i škaredé, odporné a hnusné může být i krásné...alespon do doby, než tento problém neodstraním:)...
A nyní musím konstatovat, že i škaredé, odporné a hnusné může být i krásné...alespon do doby, než tento problém neodstraním:)...
1. 2. 2009
Otevření nového obchodu www.Oknaradi.cz Extol, Kress, Narex, Bosch
Slavnostně oznamuji oteření internetového obchodu www.oknaradi.cz. V našem eshopu najdete v zastoupení následující značky: Kress, Extol, Narex, Bosch. Nebojte se nářadí, nářadí se má bát Vás!:)
31. 1. 2009
Geniální fotografie Manhattan 1932
Jedna z nejlepších fotografií, kterou znám je fotografie dělníků na traverze při stavbě výškové budovy v Manhettenu 1932, je pravda, že fotografie je dosti známá a tak je její duch lehce "profláknut" a není to již tak originální. I přesto jsem neodolal a musel si ji vytisknout na 6 A4 a následně složit (boužel nemám plotter).
Na fotografii je velmi dobře zachycena Americká budovatelská horečka 30.let, silné "otročení" dělníků a v neposlední řadě optimisticky vyhlížející Americký sen, který je založen na víře občanů.
Na fotografii je velmi dobře zachycena Americká budovatelská horečka 30.let, silné "otročení" dělníků a v neposlední řadě optimisticky vyhlížející Americký sen, který je založen na víře občanů.

...a ještě slohovečka z plesu...
Předmaturitní ples SPŠE Mohelnice
(fejeton)
V pátek 23.1. 2006 se konal v Mohelnickém kulturním domě předmaturitní ples SPŠE. Je to jedna z tradičních akcí Mohelnické průmyslové školy.
Hned na počátku musím říci, že se ples vydařil. Snad za to můžou i kantoři, kteří nám kladli na srdce: „Hlavně si to pamatujte.“ „Neudělejte si ostudu…sobě i ostatním.“ A v neposlední řadě: „Budete s toho psát slohovou práci.“ Tato závažná slova nás nutila přemýšlet o věcech, o kterých bychom jinak nikdy nepřemýšleli. Mám pít?...a kolik? Mám vůbec něco pít? Stane se něco, nebudu-li pít? Věčné dilema o opilosti, či střízlivosti, které stejně nikdo nevyřeší před tím, než vypije první sklenku se náhle rozplynulo v šeru kulturního domu. A my byli postaveni před hotovou věc. Slavnostní nástup jsme zvládli dobře, jen někteří se již motali v opojné eufórii, kterou získali v 6 hodinovém předstihu z mohelnických putyk. Mesťa, jeden s takových absolventů sliboval, že nezmáčkne to červené tlačítko u dveří. Po loňských událostech by se našel jen málo kdo, kdo by tomu opravdu věřil. Nicméně se tak nestalo a proto musíme Mesťovi poděkovat, že i (hlavně) díky jemu se ples vydařil.
Vysoká společenská etiketa všech přihlížejících spolu z dlouholetou tradicí předurčovala tento ples do vyších morálních sfér společného chování. Díky těmto aspektům se místní zábavná centra od Globusu počínaje u Cechmistra konče musela po celý večer řítit k branám pekelným a ještě dnes se jistě musí majitelé obracet v hrobě, nejvíce v hostinci U mrtvoli, kde již člověk našel svůj klid.
Mám-li být upřímný, upozorním na některé nedostatky, které mě zarážejí. Budou to věci menších kalibrů, možná o to závažnější. Jak jsem pochopil, škola, či společnost není nakloněná plastikovému kelímku, který obyčejný člověk pokládá na stůl umístěný u tanečního parketu. Přitom nejde o nic nedůstojného. V celém světě je běžné, že si i v lepších restauracích dáte něco k pití, nechápu, proč takto upravený ječmen se nemůže konzumovat přímo u parketu, vždyť je to skoro jídlo! Když českou společnost vymezí hranice, kde lze pivo pít a kde ne, stává se automaticky cizincem.Obzvláště, když příšerně páchnoucí destiláty vyrobené z největší pravděpodobností v chemickém průmyslu hojně lakují nažloutlé parkety tanečního sálu. Je to diskriminace!
Jak tak vzpomínám nenapadá mě již nic, co by stálo za vítku, jen větší teplota v prostorách. Pracovně bych to asi nazval: „Větší zahřívání“, které bylo způsobeno masou lidí a které pořadatelé mohli jen těžko řešit, jelikož KD nemá okna. Upřímně řečeno, zvýšení prodeje tekutin není také k zahození.
Je mi velmi líto, ale nemůžu psát konkrétně o průběhu programu, jelikož každý člověk je jedinečný, jinak vnímavý a každý prožívá chvíle jinak, v neposlední řadě se dívá jinýma očima. Tedy pokud byste se zeptali 100 lidí jak se ples vyvijel, řekne vám 100 lidí, sto příběhů, 100 pravd, ale žádný nebude tím vaším, tím co jste skutečně prožili vy a žádný nebude pro vás tak cenný jako ten, který vám řekne vaše srdce. Je tedy zcela zbytečné konkrétně psát o programu, který každý prožívá jinak a ten kdo humánní láskou, vám to stejně neřekne. Průběh života je dosti individuální a ples, který je jeho částí není „jen“ plesem, ale velkým kolosálním životem, který žije několik stovek lidí v jednom okamžiku a lidé jsou ochotni tento svůj život vložit do něčeho velkého, co má smysl a tím je přátelství.
Kromě přátelství má člověk šanci na takovém plese chytnout pořádnou bolest hlavy. Když se pak následující den dělá analýza u rodinného stolu všech možných i nemožných příčin, je až z podivem, kolik doma máte potenciálních doktorů. Pokud ani nezaberou praktické rady z „Domácího lékaře“, je zcela jasné, že prarodiče kupovali knihu nadarmo a putuje spět na podložení skříně.
Nicméně ples byl něčím, na co budeme vzpomínat celý život. Chtěl bych tímto poděkovat pořadatelů, za jejich profesionální přístup… a za rok možná nashledanou.
(fejeton)
V pátek 23.1. 2006 se konal v Mohelnickém kulturním domě předmaturitní ples SPŠE. Je to jedna z tradičních akcí Mohelnické průmyslové školy.
Hned na počátku musím říci, že se ples vydařil. Snad za to můžou i kantoři, kteří nám kladli na srdce: „Hlavně si to pamatujte.“ „Neudělejte si ostudu…sobě i ostatním.“ A v neposlední řadě: „Budete s toho psát slohovou práci.“ Tato závažná slova nás nutila přemýšlet o věcech, o kterých bychom jinak nikdy nepřemýšleli. Mám pít?...a kolik? Mám vůbec něco pít? Stane se něco, nebudu-li pít? Věčné dilema o opilosti, či střízlivosti, které stejně nikdo nevyřeší před tím, než vypije první sklenku se náhle rozplynulo v šeru kulturního domu. A my byli postaveni před hotovou věc. Slavnostní nástup jsme zvládli dobře, jen někteří se již motali v opojné eufórii, kterou získali v 6 hodinovém předstihu z mohelnických putyk. Mesťa, jeden s takových absolventů sliboval, že nezmáčkne to červené tlačítko u dveří. Po loňských událostech by se našel jen málo kdo, kdo by tomu opravdu věřil. Nicméně se tak nestalo a proto musíme Mesťovi poděkovat, že i (hlavně) díky jemu se ples vydařil.
Vysoká společenská etiketa všech přihlížejících spolu z dlouholetou tradicí předurčovala tento ples do vyších morálních sfér společného chování. Díky těmto aspektům se místní zábavná centra od Globusu počínaje u Cechmistra konče musela po celý večer řítit k branám pekelným a ještě dnes se jistě musí majitelé obracet v hrobě, nejvíce v hostinci U mrtvoli, kde již člověk našel svůj klid.
Mám-li být upřímný, upozorním na některé nedostatky, které mě zarážejí. Budou to věci menších kalibrů, možná o to závažnější. Jak jsem pochopil, škola, či společnost není nakloněná plastikovému kelímku, který obyčejný člověk pokládá na stůl umístěný u tanečního parketu. Přitom nejde o nic nedůstojného. V celém světě je běžné, že si i v lepších restauracích dáte něco k pití, nechápu, proč takto upravený ječmen se nemůže konzumovat přímo u parketu, vždyť je to skoro jídlo! Když českou společnost vymezí hranice, kde lze pivo pít a kde ne, stává se automaticky cizincem.Obzvláště, když příšerně páchnoucí destiláty vyrobené z největší pravděpodobností v chemickém průmyslu hojně lakují nažloutlé parkety tanečního sálu. Je to diskriminace!
Jak tak vzpomínám nenapadá mě již nic, co by stálo za vítku, jen větší teplota v prostorách. Pracovně bych to asi nazval: „Větší zahřívání“, které bylo způsobeno masou lidí a které pořadatelé mohli jen těžko řešit, jelikož KD nemá okna. Upřímně řečeno, zvýšení prodeje tekutin není také k zahození.
Je mi velmi líto, ale nemůžu psát konkrétně o průběhu programu, jelikož každý člověk je jedinečný, jinak vnímavý a každý prožívá chvíle jinak, v neposlední řadě se dívá jinýma očima. Tedy pokud byste se zeptali 100 lidí jak se ples vyvijel, řekne vám 100 lidí, sto příběhů, 100 pravd, ale žádný nebude tím vaším, tím co jste skutečně prožili vy a žádný nebude pro vás tak cenný jako ten, který vám řekne vaše srdce. Je tedy zcela zbytečné konkrétně psát o programu, který každý prožívá jinak a ten kdo humánní láskou, vám to stejně neřekne. Průběh života je dosti individuální a ples, který je jeho částí není „jen“ plesem, ale velkým kolosálním životem, který žije několik stovek lidí v jednom okamžiku a lidé jsou ochotni tento svůj život vložit do něčeho velkého, co má smysl a tím je přátelství.
Kromě přátelství má člověk šanci na takovém plese chytnout pořádnou bolest hlavy. Když se pak následující den dělá analýza u rodinného stolu všech možných i nemožných příčin, je až z podivem, kolik doma máte potenciálních doktorů. Pokud ani nezaberou praktické rady z „Domácího lékaře“, je zcela jasné, že prarodiče kupovali knihu nadarmo a putuje spět na podložení skříně.
Nicméně ples byl něčím, na co budeme vzpomínat celý život. Chtěl bych tímto poděkovat pořadatelů, za jejich profesionální přístup… a za rok možná nashledanou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)