Solární systém-vytápění domu

Lehce se zajímám o problematiku solárního vytápění domu, pomocí kolektorů ve kterých proudí kapalné médium (voda). Takový kolektor dokáže v letních měsících a při jasné obloze dosáhnout teploty až okolo 200°C (teplota přímo na kolektoru-ohřátí kovů a vody v něm). Tato vysoká teplota putuje nejčastěji měděnými trubkamy k výměníku, který představuje v podstatě bojler (izolovaná nádoba, dimenzovaná podle spotřeby teplé vody, pro 4 členou rodinu cca 200l). V bojleru dojde k výměně tepelné energie, nejčatěji pomocí nějakého trubkového výměníku (stočená Cu trubka atd.) voda z kolektoru tedy nepříjde do přímého kontaktu s ohřívanou vodou, která je určena např. k vytápění pomocí ustředních rozvodů, nebo jako pitná voda. Medium z kolektorů ani nemůže přijít do kontaktu z užitkovou vodou. Charakter systému tomu zabraňuje díky nutné chemické upravě vody- nemrznoucí směs (musí odolávat mrazu) a tlak, který v systému je, v letních měsících může, díky roztažnosti kapaliny při zahřívání, dosahovat max 6Pa, pak je ventilem zajištěn unik kapaliny, věčinou do připravené nádoby, tak aby se kapalina dala opětovně využít. Při dosažení takového tlaku uniká z ventilu většinou pára. Kvůli roztažnosti vodního media se do rozvodů řadí expanzní nadoba o cca 35L, která je opět dimenzovaná pro konkrétní návrh. Vyrovnává tlaky v systému, zásobárna média. V nejvyšším bodě je umístěno odvzdušnění většinou z ventilem, pomocí něhož lze manuálně systém odvzdušnit. Kolektory je nutno zakoupit, nebo jej vyrobyt. Kolektor a jeho funkce: Je to uzavřený prostor (vzduchotěsně i teplotně). Přední strana je pokryta sklem. Přes něj prochází paprsky slunce (i přes zimní období). Záření je "lapáno" do mněděné desky na kterou je přivařen meandr z Cu trubek, je to jakýsi výměník. Pod touto vrstvou je izolační materiál (kamenná vata) a vše je ze spodu a z boků uzavřeno (dřevěný rám, plech, či jiný vhodný materiál). Takto hotový kolektor je připraven k instalaci na střechu (nad střešní tašky), nebo na zem, věčinou upevněn na vhodnou konstrukci natočenou co nejvíce na jih. Výhodou je, že směrovost na jih nemusí být zcela stryktně dodržena, resp. efektivnost vzhledem k absolutní "jihové" směrovosti padá docela pomalu. Jesli-že, jih je 100%, pak odklon od J o 90° se= efektivnosti kolem 70%, což není tak strašné. Doporučuje se při řešení tohoto problému a instalaci na střechu, raději o jeden kolektor přidat, než situaci řeši nevzhledným "dotáčením" panelů na "pravý" jih.
Možnost je i zapustit kolektor do střechy a nechat jej částečně, nebo lépe vůbec vyčnávat. Toto řešení se mi zdá efektnější. Podle referencí majitelů těchto zařízení se dosahuje ohřevu vody ve výměníku v létě až 70°C-90°, v zimě okolo 40°C. samozřejmě mohou být hodnoty vyší/nižší, to vše závysí na optimálním dimenzování systému a na intenzitě záření. O optimální provoz soustavy se stará elektronické řízení.